|
| |
|
|
Odborná a popularizační činnost Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty
Šajmovičová, Barbora ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá odbornou a popularizační činností Aloise Musila, českého arabisty a orientalisty. Práce v první části nastiňuje život Aloise Musila, který je klíčem k pochopení jeho děl, ať už ryze odborných či směřující širší veřejnosti. Biografická část má za cíl vyzdvihnout dobové souvislosti, jež vedly kněze původem z Hané, započít dlouhou cestu kartografa, etnografa a etnologa Blízkého východu, částí maghribu, Afrického rohu a Indie. Průzkumy, kterých dosáhl, mu zajistily nesmazatelné místo v dějinách lidské historie a objevů. Hlavní částí práce je analýza odborné a popularizační činnosti Aloise Musila se zvláštním zřetelem na období jeho působení v Československém rozhlase. Tato část je rozdělena do třech subkapitol, z níž každá se samostatně věnuje: odborné činnosti, dále popularizační činnosti a v poslední řadě působení v Československém rozhlase. V těchto částech vycházím z rozsáhlých děl Aloise Musila psaných v jazyce českém a anglickém, a jeho vlastních přednášek nahraných pro Československý rozhlas po roce 1930. Hlavní důraz je kladen na faktografický, etnografický a etnologický přínos Musilovy tvorby, zejména té popularizační. Celková analýza je výstupem z pečlivého výzkumu prováděného v archivu Národní knihovny České republiky, v archivu Muzea Vyškovska na Moravě a v...
|
|
|
"A tak by měli všickni dělat". Konstrukce "společenství Čechů" ve vybraných cestopisných dílech Václava Matěje Krameria
Fialka, Jiří ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Záměrem této práce je nevnímat Krameria apriorně jako "národního obrozence", nýbrž ho pojmout jako spisovatele a vydavatele. Snažím se totiž poukázat na to, že Kramerius může využívat a zároveň utvářet nacionalismus nejen pro potřeby "obecného blaha", ale také pro potřeby vlastní. Na základě této optiky se pak poučování čtenářů může také jevit jako návod, jak se stát dobrým Krameriovým zákazníkem. Jako zastřešující pojem pro přístup k pramenům, tedy Krameriovým cestopisům, jsem si zvolil Nový historismus, jenž propojuje historiografii s literární vědou a klade důraz na reprezentace a žánr textu. Snahou této práce je poukázat také na konstruovanost řady fenoménů, jež jsou často chápány jako objektivní. Více než cokoli jiného je tak tato práce analýzou stereotypů. Klíčová slova: Václav Matěj Kramerius, cestopisy, nacionalismus, konstruktivismus, Čechové
|
|
|
Barbora Markéta Eliášová a obraz Japonska v české společnosti ve dvacátých letech 20. století
Jurčíčková, Romana ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Práce pojednává o českých cestovatelích do Japonska, kteří své výpravy podnikli na počátku 20. století a po návratu do vlasti o nich vydali svědectví ve formě cestopisu. Z tohoto pohledu je pozornost zaměřena především k osobě Barbory Markéty Eliášové, která jakožto první žena nejenže samostatně podnikla cestu kolem světa, ale v Japonsku strávila několik let a dokonale poznala tamější život. Na základě literárního díla cestovatelů je pak poukázáno na to, že svým spoluobčanům doma předkládali obraz Japonska jako modernizující se země, která si ale přese všechno stále zachovávala ráz tradiční společnosti a kultury. V menší míře se pak práce zabývá politickými a obchodními styky mezi Japonskem a samostatným Československem po roce 1918. Vztahy mezi oběma zeměmi se rozvíjely díky kontaktům českých legionářů a japonských vojáků bojujících společně na Sibiři proti bolševikům. Završeny pak byly vznikem československého vyslanectví v Tokiu.
|
|
|
Anglie v cestopisech Nikose Kazantzakise a Karla Čapka (Ταξιδεύοντας. Αγγλία & Anglické listy)
Stružková, Petra ; Šípová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vořechovská, Dita (oponent)
Kazantzakisův cestopis Ταξιδεύοντας. Αγγλία patří k nejvýznamnějším dílům tohoto žánru jak v Řecku, tak v zahraničí. V domácím prostředí se nabízí srovnání s obdobně významnými Anglickými listy Karla Čapka. Na jednotlivých tématech jsme se pokusili srovnat zejména způsob, jakým oba autoři, zároveň žurnalisté, navštívenou zemi vnímají a jak své dojmy zprostředkovávají, co mají společného a v čem se nejvíce liší. Pro oba cestopisy je charakteristické mísení žánrů. Čapkův je psán formou humorně laděného cestopisného fejetonu, Kazantzakisův cestopis je vážnou úvahou s prvky fikce. Kazantzakis se v něm zabývá historií národa a politikou, u Čapka tato témata zcela chybí.
|
|
|
Alpská krajina očima anglických cestovatelů z první poloviny 18. století
Štětka, Ondřej ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce je sledovat obraz hor, horské krajiny a přírody ve vybraných anglických/britských cestopisných a korespondenčních pramenech z první poloviny 18. století, ve kterých jejich autoři líčí své cesty do alpské oblasti. Řešitel nejdříve stručně nastíní obecný vývoj evropského přístupu k horám do poloviny 18. století. Poté představí jednotlivé prameny a jejich autory, které následně analyzuje a porovnává především na základě toho, zda vůbec a jakým způsobem zmiňují, popisují či hodnotí hory a horskou krajinu. Nakonec prezentuje zjištěné závěry, které se pokouší konfrontovat s obecnými tezemi o vývoji vnímání hor, přírody a krajiny. Klíčová slova Hory, Alpy, krajina, příroda, 18. století, Angličané/Britové, cestovatelé, cestopisy.
|
|
|
"Východní Evropa" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele od 16. - 18. stol.
Radiměřská, Božena ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Křížová, Markéta (oponent)
"Východní Evropa" na mentální mapě anglicky píšícího cestovatele od 16. - 18. stol. Abstrakt Cílem dizertační práce je analýza a interpretace textů raně-novověkých cestopisů vybraných anglických/britských autorů cestujících přes geografický prostor (středo)východní Evropy. Výsledkem je rekonstrukce mentálních map cestovatelů podle zvolené typologie (obchodníci, profesionálové, intelektuálové, duchovní a ženy) se zvláštním zřetelem k reprezentaci skutečností na okraji zájmu a pozornosti, k tzv. obrazům marginality (nepohodlí a nebezpečí, nevzdělanosti a zaostalosti, přehnanosti a pompéznosti, zašlé slávy a lamentace, zpustlosti a krásy). Základní prameny tvoří patnáct vybraných cestopisů, které jsou čteny a interpretovány diskurzivně, tedy je jim rozuměno v kontextu vývoje žánru a v širších kulturně historických souvislostech. Zastřešujícím konceptem celé práce je mentální mapa: imaginární reprezentace prostoru, nástroj kulturní orientace a sebeidentifikace. Rekonstrukce mentálních map se provádí pomocí: 1) definice subjektu, cestovatele a jeho představení v rámci typologických kategorií; 2) rekonstrukce orientačních bodů - center; 3) rekonstrukce obrazů marginality; 4) závěrečné syntézy. Pozornost je zaměřena na to, čemu bylo v textech věnováno nejvíce prostoru (orientační body), na způsob hodnocení a...
|
|
|
Veřejný obraz Španělska v anglickém prostředí 17. - 18. století na základě cestopisné literatury
Branda, Martin ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozbor a následná interpretace anglicky psaných cestopisných textů 17. a 18. Století, vztahujících se ke Španělsku. Jedná se přitom o jedno původní anglické dílo a jeden překlad z francouzštiny, obě byla široce dostupná tehdejšímu anglickému čtenáři. Na základě jejich rozboru směřuje práce k definici obrazu Španělska a jeho obyvatel, který tyto cestopisy předkládají. Hlavním cílem práce pak je využít metody kognitivního mapování k rekonstrukci mentálních map příslušných cestovatelů. Zároveň je kladen zřetel na jejich vnímání prostoru, hranice a v neposlední řadě také na konkrétní hodnocení navštívených míst. Dalším cílem práce je i snaha o komparaci obou cestopisů, respektive předložení dvou odlišných pohledů na Španělsko daného období. Klíčová slova: Obraz Španělska, cestopisy, Catherine Aulnoy, Robert Southey, mentální mapa
|
|
|
Japonsko v díle Jana Havlasy
Jirkal, Martin ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Cílem práce je představení a analýza děl českého spisovatele Jana Havlasy s tematikou Japonska. V první kapitole jsou stručně uvedeny autorovy životní osudy s důrazem na jeho dvě návštěvy Japonska, které sám zachytil ve čtyřech cestopisech. Druhá kapitola pak představuje všechny prózy s japonskými náměty, které Havlasa napsal. Poslední a nejrozsáhlejší kapitola je analytickou a interpretační částí, kde je na zkoumaná díla nahlíženo z řady hledisek (způsob výstavby narativu, vypravěč, obraz Japonska v Havlasově díle a tematizace umění). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Brazílie očima cestovatele Františka Čecha-Vyšaty
Tkadlečková, Věra ; Binková, Simona (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent)
František Čech-Vyšata (1881-1942) byl český cestovatel a publicista. Během svých cest po zemích Jižní Ameriky, uskutečnil mezi lety 1914-1917 a 1927-1937 dva dlouhodobé pobyty v Brazílii. Zkušenosti z prvního pobytu shrnul ve svém cestopise V žáru pamp (1927) a druhému pobytu v Brazílii věnoval cestopis Středem Jižní Ameriky (1936). Zejména v druhém z těchto dvou cestopisů a v rukopise svých pamětí podává cenné svědectví o krajanských komunitách v Brazílii v meziválečném období. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.